Jsou hráči kteří hrají NHL v 19 letech, ale cesta většiny ostatních do NHL je delší. Johny Mitchell patří mezi ty druhé.

Leafs si ho vybrali v 5. kole draftu v roce 2003, než ale v letošním ročníku NHL oblékl dres TML, musel několik let jezdit autobusem na zápasy v nižších soutěžích. Jistě mu to neuškodilo, naopak, dokázal zapracovat snad na každém detailu svojí hry. Patrné to bylo zvláště v playoff  AHL, kde během 19 zápasů nastřílel soupeřům 8 branek a nasbíral 12 bodů. Právě jeho výkony v Marlies společně s kvalitní hrou v předsézóním training campu zaujaly Rona Wilsona a dostaly hráče s číslem 39 tam kde teď je.

Narodil se v kanadské provincii Ontario v městě Oakville nedaleko Toronta. Není divu že jeho snem bylo zahrát si za Maple Leafs, nejslavnější tým v kraji. Teď ten sen žije a nevede si špatně.

Hraje vetšinou v 3. nebo 4. řadě a dokázal během 47 zápasů získat 14 bodů. Na ledě stráví průměrně kolem 12-13 minut za zápas. Sice nevyniká, avšak dokáže vyhrávat faceoff, pokrýt si puk, dobře bruslit, zblokovat střelu, nahrát i vystřelit, uštědřit i přijmout tvrdý hit. Zatím to ale nedělá dostatečně pravidelně a to mu brání mít větší dopad na hru týmu.

Jako každý nováček občas udělá chybu, a tak mu lze prominout i hrůzostrašně vypadající statistiku +/- která  je -14 bodů. Tato statistika však nejvíce odráží hru celého týmu a ten, bohužel, tuto sezónu nevypadá ani na účast v playoff.

Dokáže-li si udržet sebevědomí i v neveselých dobách a dále zlepšovat to co ho dostalo do NHL, mohou s ním být fanoušci i manažeři v Torontu spokojeni. Ostřílení veteráni se kterými hraje – Brad May, Jamal Mayers si prošli podobnou cestou a dělají špinavou práci v NHL  již mnoho let. Solidní a přizpůsobivý hráč se neztratí a John jím je již teď.