Rozhovor s novým zpravodajem Mapleleafs.cz v Torontu!

Jak jste si jistě všimli, tak naše stránky v těchto dnech procházejí zásadními změnami, které by mely přispět ke zvýšení jejich kvality.

Naším cílem je vám po všech stránkách přiblížit nejprestižnější hokejovou organizaci naší planety Toronto Maple Leafs na úrovni, která bude odpovídat tomu nejvyššímu standartu. Bude ještě samozřejmě chvíli trvat než náš web dostane podobu, která by vás i nás plně uspokojovala.

V minulých dnech jsme k tomu ale udělali významný krok, když jsme se dohodli na spolupráci s Robertem Rážem, který bude v nadcházející sezoně působit jako náš exkluzivní zpravodaj přímo v Torontu!

S Robertem jsme se včera spojili a položili mu několik otázek týkajících se blízké i vzdálenější budoucnosti Javorových listu.

Již čtyři sezony nepostoupili Maple Leafs do playoff. Před loňskou sezonou se o postupu do vyřazovacích bojů příliš nehovořilo. Letos jsou po letním posilování určitě jiné cíle.

Žádné konkretní cíle pokud se umístění týká zatím vyhlášeny nebyly. Brian Burke už dříve jasně deklaroval, že v situaci, ve které se Maple Leafs nacházejí, neexistuje žádné rychlé řešení a že bude potřeba jít postupnými kroky, které mohou přinést i dočasný propad. Ron Wilson v této souvislosti použil svůj oblíbený slogan „Short term pain for long term gain“, což lze přeložit jako „krátkodobé střádání pro dlouhodobý zisk“. Oba pak neustále zdůrazňují, že prioritou číslo jedna je pro ně především rozvíjet mladé talenty. Z toho jasně vyplývá, že na výsledky není v této fázi kladen takový důraz. Dá se tedy říct, že management by se z ekonomických důvodů play off určitě nebránil, ale že to ani pro nadcházející sezonu zřejmě nebude hlavní priorita.

V loňské sezoně inkasovaly Leafs nejvíce branek v celé lize. Před novu sezonou se Brianu Burkovi podařilo získat několik velmi dobrých obránců (Beauchemin, Exelby, Komisarek) takže obrana by měla být mnohem lepší.

Tak počet inkasovaných branek nepadá pouze na vrub obránců, ale je výsledkem obranné hry celého týmu včetně výkonu gólmanů. Ron Wilson je známý svým důrazem na kvalitní obranný systém, založený na práci hráčů po ztrátě kotouče. U týmu je už druhou sezonu, většina hráčů si na jeho systém postupně přivyká a tak očekávám, že hra dozadu bude skutečně lepší než vloni. K tomu by měl přispět i nový brankářský tandem – uzdravená jednička Vesa Toskala a švédský talent Jonas Gustafsson. Pokud se týká samotných obránců, tak si nemyslím, že došlo k nějakému výraznému posílení. Příchod Beauchemina byl v podstatě vykompenzován odchodem typově podobného Kubiny, Exelby je v kontextu cele NHL pouze průměrným obráncem, který se soustředí na fyzickou část svého výkonu a Komisarek je sice velmi dobrý defenzivně, ale směrem dopředu už je o poznání slabší a hlavně téměř neproduktivní stejně jako mladý talent Luke Schenn. Já osobně považuji za důležitý návrat rekonvalescenta Van Ryna, který se vloni do svého zranění jevil velmi dobře. Podle mého názoru bude obranná hra Maple Leafs určitě lepší než v loňské sezoně – hlavně očekávám, že by se měl snížit počet obdržených branek.

Vesa Toskala neměl loni příliš dobrou sezonu především vinou zranění. Do Toronta přišel Jonas Gustavsson jako jeden z nejlepších brankářů mino NHL. Souboj o post jedničky bude tedy asi velmi zajímavý.

Brian Burke během nedávného rozhovoru pro Leafs TV řekl, že sezonu zahájí jako jednička Vesa Toskala a že úlohou nováčka Gustavssona bude působit jako zdravá konkurence. Ovšem pětadvacetiletý Švéd byl před svým příchodem do NHL považován za nejlepšího gólmana starého kontinentu a tak lze těžko očekávat, že by se jen tak smířil s pozici náhradníka. Toskala měl výtečnou první sezonu v dresu Javorových listů, ta loňská mu naopak vůbec nevyšla. Je samozřejmě otázkou, na kolik byl jeho výkon limitován zdravotními problémy. Při vší úctě k Vesovi je třeba říct, že se jedná sice o kvalitního, ale nikoli špičkového gólmana. Pokud se chceš stát seriozním uchazečem o Stanleyův pohár, potřebuješ špičkového brankáře a tím Vesa Toskala bohužel není. Proto Brian Burke přivedl talentovaného Gustavssona s nadějí, že právě on by mohl byt klíčovým článkem nově se rodícího týmu. Podle mého názoru je jen otázkou času než vytlačí Toskalu z branky a stane se brankářem číslo jedna. Záleží pouze na rychlosti jeho aklimatizace.

Hodně se mluví o tom, že obrana vypadá slibně, ale že směrem dopředu už je to o poznání slabší. Přitom loni měli Maple Leafs desátý nejlepší útok v lize.

Loňská sezona byla, Michale, velmi neobvyklá – všechno totiž bylo úplně jinak než jak bylo předpovězeno. Původně se předpokládalo, že Toronto bude kvůli slabšímu útoku dávat málo branek a naopak jich bude díky očekávanému defenzivnímu stylu a výbornému Toskalovi málo dostávat. Rovněž se očekávalo, že nový tým plný mladíku bude od začátku obývat některou ze suterénních příček Východní konference. To ostatně otevřeně přiznalo i vedení klubu s tím, že Leafs se chtějí soustředit na vybudování zcela nového týmu, který by byl během čtyř až pěti let schopen zaútočit na Stanleyův pohár. Realita však nakonec byla úplně jiná. Toronto hlavně v první třetině sezony předvádělo rychlý, atraktivní a útočný hokej, dávalo spoustu gólu a naopak jich překvapivě díky slabším výkonům obou gólmanů inkasovalo. Svoji fyzicky náročnou, celoplošnou hrou a především schopnosti vracet se pravidelně do špatně rozehraných zápasů a mazat několikabrankové deficity. Bylo nepříjemným soupeřem i pro papírově mnohem kvalitnější týmy. Ve druhé polovině sezony však Leafs postupně odešly fyzicky. Díky tomu, zraněním i odchodům dvou kvalitních útočníků (Antropov a Moore) se celkem logicky snížila celková produktivita týmu a jelikož žádný z gólmanů nedokázal stabilizovat svoji výkonnost, Toronto vypadlo ze hry o play off a nakonec se propadlo na příčky, kde se podle předsezonních prognóz mělo pohybovat.
Abych se ale vrátil ke tvé otázce – útočná část soupisky Maple Leafs neprošla přes léto v podstatě žádnými změnami – bohužel. Lze sice předpokládat, že mladí hráči jako Mitchel, Grabovski nebo Kulemin budou těžit z vloni nabytých zkušenosti, celkově je však útok Maple Leafs, alespoň podle mne, dokonce o něco slabší než na začátku loňské sezony, protože v jejím průběhu přišel o Dominica Moora a Nika Antropova, tedy o hráče, kteří patřili k ústředním postavám týmu a za které dosud nepřišla adekvátní náhrada.

Jak se podle Tebe dokáží prosadit noví hráči jako Bozak, Hanson, nebo jednička Leafs na letošním draftu Nazem Kadri?

Určitě dostanou šanci – hlavně v přípravných zápasech, ale počítá se spíše s tím, že budou letos pod dohledem týmu trenérů pracovat na tom, aby byli co nejdříve připraveni naskočit do NHL. Nazema Kadriho jsem zatím viděl ve dvou přípravných utkáních nadějí Toronta a Ottawy, respektive Pittsburghu a zatím mne moc nepřesvědčil. Hodně bruslil, dohrával souboje, ale od hráče, který má podle vedení klubu potenciál stát se členem jedné z prvních dvou řad nového týmu, bych přece jen očekával víc – především v útočné fázi. Ron Wilson zrovna včera jasně řekl, že Kadri by musel v přípravných zápasech skutečně oslnit, aby se dostal do týmu pro nadcházející sezonu. Pokud neprokáže výkonost, která by stačila na jeden z prvních dvou útoku, pak se vrátí zpět do London Nights. Nazem ve svém věku potřebuje především co nejvíce hrát – být u Maple Leafs ve třetí nebo čtvrté řadě by pro něj nemělo žádný smysl a mohlo by to dokonce zbrzdit jeho výkonnostní růst.

Určí trenér Ron Wilson letos kapitána?

Myslím, že ne. V týmu není klasický lídr typu Sundina, takže bude nejspíše opět  určena čtveřice hráčů, kteří se budou ve funkci zástupce kapitána střídat.

Pokud by Ron Wilson přece jen chtěl někoho určit, kdo by byl největším kandidátem?

V médiích se často zmiňuje jméno Luka Schenna jako budoucího kapitána a hlavní tváře organizace Javorových listu. Luke na to předpoklady určitě má, ale zatím je příliš mladý. Já v současné době vidím jediného kandidáta a to našeho Tomáše Kaberleho. Tomáš má v organizaci Maple Leafs i v ostatních klubech NHL velký respekt. Vhodnější kandidát na kapitánské céčko v současném kádru Javorových listu není.

Když už jsme u našich hráčů, jak by si zhodnotil oba české zástupce v týmu Maple Leafs Tomáše Kaberleho a Jiřího Tlustého?

Jirka měl velmi slušnou předloňskou sezonu, kdy dostal od kouče Paula Maurice relativně dost prostoru. Svoji agresivitou a schopností správného výběru místa v útočném pásmu určitě zaujal a vše nasvědčovalo tomu, že je na nejlepší cestě stát se důležitým a především stálým článkem sestavy Javorových listu. Po příchodu nového kouče na lavičku Maple Leafs se však jeho pozice změnila. Ron Wilson mu na začátku sezony vyčítal slabší fyzickou kondici a po několika zápasech ho poslal na farmu. Ačkoli se tam Jiří rozehrál k výtečným výkonům, které pravidelně podtrhoval vydatnými bodovými příspěvky, větší šanci v sestavě Leafs už nedostal a tak se samozřejmě vynořily spekulace o jeho budoucnosti v Torontu. Podle mého názoru pro něj bude letošní sezona zlomová. Jestliže nepřesvědčí, stane se velmi pravděpodobně předmětem výměny. Osobně se však domnívám, že pokud od Wilsona dostane prostor, tak se prosadí. Tomáš Kaberle měl z mého pohledu historicky nejslabší sezonu v dresu Maple Leafs. Ron Wilson ho dokonce neváhal v průběhu nevydařeného zápasu vyřadit už po dvaceti minutách ze sestavy. Celou sezonu měl evidentní potíže s pokrýváním nejlepších hráčů soupeře ve vlastním pásmu, což mohlo souviset s jeho kondicí. Tomáš se totiž podle informací svého otce vloni netradičně připravoval  s Tomášem Plekancem podle plánu, který vypracoval kondiční trenér konkurenčních Habs. A podle Františka Kaberleho staršího to zřejmě nebyl právě ideální nápad. Bez ohledu na defenzivní potíže – směrem dopředu si Tomáš Kaberle i vloni své rozhodně uhrál. Jeho rozehrávka má stále světové parametry a pokud se týká jeho režisérských schopností při přesilových hrách, tak v tomto ohledu ho považuji za absolutní špičku, která v NHL nemá konkurenci! Jsem na jeho letošní výkony upřímně zvědavý. Otázkou však je, jestli Tomáš sezonu v Torontu vůbec dokončí a jestli se nakonec přece jen nestane předmětem v uplynulých měsících tolikrát zmiňované výměny.

Jakým stylem se budou Maple Leafs v nové sezoně prezentovat? Podle prozatímních komentářů to vypadá na urputnou defenzivu a těžkou práci pro soupeře. Leafs chtějí být bojovní a agresivní. Vypadá to, že nebude lehké proti Torontu letos hrát.

Tak to určitě nebude (smích)! Brian Burke se nikdy netajil tím, že chce z Maple Leafs udělat fyzicky disponovaný tým, proti kterému se bude těžko hrát a když se podíváte na parametry nově příchozích hráčů, tak Vám musí být jasné, že to Generální manažer Toronta myslel skutečně vážně. Fanoušci Javorových listů měli vždy rádi ostřejší hru, takže v tomto směru určitě nebudou proti. Hráči jako Wendel Clark nebo Borje Salming bezezbytku splňovali jejich představu o ideálním hokejistovi. Podle mého názoru budou letošní Leafs hrát zezadu, ale na urputnou defenzívu bych to určitě neviděl. Hráči jako Blake nebo Grabovski jsou útočně ladění hráči, kteří svůj potenciál budou chtít určitě využít.

Když už se bavíme o ambicích, domníváš se, že Brian Burke dokáže vytvořit v Torontu vítězný tým?

Na to je v tuto chvíli strašně těžké odpovědět, Michale. Já bych si to samozřejmě jako velký příznivec Javorových listů moc přál, ale musím se přiznat, že ačkoli jsem byl původně Burkovou filosofií nadšený, tak po roce jeho působení v organizaci už tak optimistický nejsem. Některé jeho kroky mne totiž poněkud zaskočily, některým pak nerozumím vůbec. To, že se snaží prostřednictvím draftů přivádět do klubu mladé naděje a postupně rozvíjet jejich talent, je naprosto v pořádku. Problém je v tom, že Toronto nemá na draftech díky svému umístění dostatečně silnou pozici na to, aby získalo nejlepší talenty a manažeři ostatních klubů se při výměnách zbavují práv výběru v prvních kolech draftu jen velmi ojediněle. Je proto otázkou, jestli je reálné očekávat, že z lehce nadprůměrných draftovaných mladíků vyrostou špičkoví hráči. Příklady Švéda Zetterberga i dalších hráčů Detroitu dokládají, že to možné je, ale je třeba si uvědomit, že se jedná spíše o výjimky. Většinou platí, že pozice hráče na draftu odpovídá jeho kvalitě a potenciálu. Základem silného týmu je především špičkový brankář, dva produktivní obránci, silný první centr jako tvůrce hry a špičkový střelec. Toronto po roce Burkova působení nemá ani jeden z těchto důležitých komponentů. Ani jeden! Podle mého názoru je třeba nejprve přivést mladý ofenzivní supertalent a kolem něj začít budovat tým. Stejně to udělali v Pittsburghu, Chicagu nebo ve Washingtonu, kde se Crosby, Toews a Oveckin stali ústředními postavami a hlavními atrakcemi pro fanoušky. Představa, že lze v NHL vybudovat silný tým z průměrných hráčů, je pochopitelně zcestná a já myslím respektive věřím, že Brian Burke to dobře ví. Pak ovšem nerozumím tomu, na co čeká. Toronto je vlastně jediný tým v NHL bez ofenzivní hvězdy na soupisce. To je myslím vůči neskutečně loajálním fanouškům Maple Leafs, kteří shodou okolností platí nejdražší vstupné v lize, hodně nefér! Proto doufám, že se ze strany Briana Burka jedná pouze o taktické vyčkávaní na vhodnou příležitost a že se v sestavě Toronta co nejdříve objeví mladá ofenzivní hvězda s potenciálem Sittlera, Clarka, Gilmoura či Sundina, která bude schopna dovést Maple Leafs na hokejový Olymp. V opačném případě bych byl v souvislosti s vytvořením vítězného týmu skeptický.

Maple Leafs před několika dny otevřely nové tréninkové centrum. Také Air Canada Centre prošla před letošní sezonou několika úpravami. Na co se konkrétně mohou její návštěvníci těšit?

Jak o novém tréninkovém centru tak o rozšířené a zrekonstruované Air Canada Centre připravuji pro čtenáře našich webových stránek speciální reportáže, takže se mi teď nechce moc prozrazovat. Řeknu jen, že obě věci se skutečně povedly a že Air Canada Centre je dnes rozhodně nejmodernější a nejlepší hokejovou arénou naší planety!

Tak to byl rozhovor s naším zpravodajem přímo v Torontu. Určitě můžete těšit na spoustu dalších zajímavých informací o vašem oblíbeném klubu.

Napsat komentář