Jak jsem šel v New Yorku na Maple Leafs

This slideshow requires JavaScript.

Byla půlka listopadu 2016, když mi jednoho dne z ničeho nic brácha řekl „Hele bude ti příští rok 30, já nebudu nic vymýšlet k narozeninám ani Vánocům a vezmu tě do New yorku.“ V tu chvíli se mi samozřejmě rozsvítili oči a vzápětí brácha dodal „Buď můžeme jet koncem ledna na Ovechkina nebo na začátku února na Toronto.“ V ten moment jsem se probral a v duchu si řekl „Dělá si ze mě prdel? Na to se fakt zeptal?“ Nicméně bylo jasno, i když tomu člověk moc nevěřil a bylo to zatím daleko, tak nějak jsem měl na tři měsíce v hlavě jen tři slova – ÚNOR, NEW YORK, TORONTO!!

Nebudu zatěžovat městem a vrhnu se na tu hokejovou stránku věci. I když jsem věděl, že se na Islanders dají sehnat lístky i v den utkání, rozhodl jsem se nic nepodcenit a hezky koupit lupení z pohodlí domova tady v Praze. Rovnou jsem zavrhl variantu sedět někde na stropě a to hlavně ze dvou důvodů. Za prvé panebože LEAFS a zadruhé, Islanders patří určitě k těm levnějším lístkům, co jsou v NHL k dostání. Nahoru i v den utkání bez problému 10-15$, dolů 45-160$, ve srovnání s Rangers nebo třeba námi doma to byla nádhera. Rangers nejhorší lístky 80-95$.

Nechtěl jsem být úplně dole, abych viděl dobře celé kluziště, takže jsem si řekl, že 15-20 řada ideální a navíc tuto pozici znám z O2 areny. Určitě jsem se nechtěl koukat dvě třetiny na útočné pásmo Isles, takže jsem se orientoval na naše útočné pásmo a konečný flek jsem našel v 18. řadě přesně na modré čáře naší útočné třetiny. Cena 62$ za lístek. Byl jsem spokojen. Tým, kterému fandím 18 let konečně uvidím naživo a cena mi přišla při srovnání s NHL v Praze fajnová (tehdy to bylo myslím dolů za 4000,- a podruhé za 3000,-). Ještě bych podotkl, že v Americe hodně frčí re-sale lístků. Nabízí to dokonce i oficiální stránka NHL a často na tom lidé nechtějí vydělat, ale třeba nemůžou jít nebo jim do toho něco vleze, takže lístky prodají za pořizovací cenu. Druhá alternativa je stránka stubhub, která funguje také jako re-sale a víceméně jsou tam často stejné nebo malinko vyšší ceny, než je ta pořizovací.

Dva dny předtím jsem se byl podívat na Carolinu a tehdy jsem před zápasem zavítal i do oficiálního obchodu NHL na 6th avenue. Vzhledem k tomu, že náš dres jsem zatím neměl, tak je jasné, co mě napadlo hned při prvním zahlédnutí loga NHL nad dveřmi. Uvnitř měli v modrém Nylandera a v bílém Matthewse. Také samozřejmě dres z Classic outdoor game. Cena mi ovšem trochu vyrazila dech, věděl jsem moc dobře, že se to dá pořídit mnohem lépe, než za 200$. Takže jsem si vyzkoušel světlou i tmavou variantu, zjistil, jaká velikost mi nejlépe sedí, dres vrátil a šel v klidu domů. 😀

Nicméně červíček v hlavě začal vrtat poměrně rychle a ještě večer jsem přemýšlel stylem „Ježíš no co, už jsem utratil horším stylem 5 tisíc, tady to budu mít přímo z krámu v New Yorku. Budu na to mít do konce života vzpomínku, třeba už sem nikdy nepojedu, je to prostě něco jiného, něž si to jen tak nechat poslat nebo koupit u nás. A jsou to Leafs, to není špatná investice, to mám na celý život.“

Ráno jsem teda ještě zavolal přítelkyni do Prahy, jestli to není zbytečný rozmar a jestli se na to nemám vyprdnout. Její slova mě ujistila v koupi, řekla…

„Jsem ti to říkala už při odjezdu, že si musíš koupit dres, tamhle koukáme v létě v noci na draft a ty si ho jako teď nekoupíš? Stejně v něm budeš pořád sedět u televize při zápasech. Tak si ho kup.“

No bylo hotovo. 😀

Takže jsem den před zápasem zase běžel do krámu, věděl jsem, že chci normální domácí dres ve kterém teď hrajeme, zkusil jsem si ještě jednou velikost a s prodavačem se domluvil na dodělání #34 Matthews, po krátké konverzaci mi řekl, jestli chci i na rameno logo Centennial classic a že výroba bude trvat dvě hodiny a asi to už dnes nestihnou. Ani nevěděl, že tady Leafs hrají, tak jsem ho poučil a domluvili jsme se, že si dres vyzvednu zítra před zápasem. 😀

Bylo to tady, došel jsem pro dres a mohlo se vyrazit na zápas. Měl jsem chuť běžet, hlavně stihnout rozcvičku. Při zápase s Carolinou jsem si všiml asi dvou lidí s dresem nebo trikem Caroliny. Očekával jsem, že tohle bude úplně jiná písnička, že bude spousta lidí před halou a uvnitř v barvách Leafs. A bylo to tak. Vylezl jsem z východu metra, který je přímo před vchodem do haly a už jsem jel „Hele tamhle ten má dres, tamhle Leafs, tamhle taky…“ no blázinec. Bylo jich tam fakt hodně. Vlezl jsem tedy do haly a šel bez váhání splašit hlídače, že potřebuji do sektoru, kde můžu jít k ledu Leafs a vidět co nejblíže rozcvičku. Jeden mě přehodil o vchod vedle, ten zase o vchod vedle a ten se na mě podíval stylem „Hlavně mi dej pokoj a jdi, už jsi asi sto padesátý, co se mě na to teď zeptal.“

Lidí na rozcvičku koukalo hodně, nicméně to nebylo zase tak hrozný, aby člověk neviděl přesně to, co chtěl a koho chtěl. Ze začátku jsem byl na straně na kruhu a pak šel na chvilku za bránu. Tam jsem si všiml, že Freddie při rozcvičce nechytil téměř skoro nic, spíš jen občas ho něco trefilo. Nicméně pár brankařů znám a vím, že takhle to na rozcvičkách chodí a gólmani moc nedělají zbytečné pohyby, spíš jde o to dostat se do koncentrace, protáhnout se a připravit hlavu na zápas, takže jsem byl v klidu.

Matthews odjel jako poslední a já se mohl v klidu dopravit zase na svůj flek, vyšel jsem schody a v tu chvíli můj vnitřní hlas zakřičel „HOLY MACKINAW“ a přede mnou stál Joe Bowen!. To jsem si nemohl nechat ujít a poprosil jsem o fotku.

Zápas začal. Nevím, jak to vypadalo v TV, ale takhle naživo jsou kluci opravdu hodně našlápnutí, hlavně v první třetině na nich bylo vidět, že si věří, obrovské sebevědomí, skvělá rychlost, bylo tam několik přečíslení. Zároveň ale totální hra tak nějak bez zabezpečení, každou chvilku má člověk pocit, že můžeme jen tak dostat gól. Jako kdyby hráli bez ohledu na výsledek. Totální ofenziva, minimální soustředění na obranu. Vedli jsme 4:2 a z toho co jsem viděl na ledě jsem si říkal, takhle to určitě vypadalo včera i v tom Bostonu, touhle hrou to nemůžou udržet, to je prostě to, co se nás drží celý rok. Jak všichni víte, Isles stáhli na 4:4. Kolem mě seděli snad všichni v dresu Leafs a já si říkal, že za vyrovnaného stavu nám to jde, to bychom tam mohli loupnout jednoho před koncem jako JVR včera. No stalo se. Nylander to tam poslal a v tu chvilku to byl kolem mě neskutečný zážitek a radosti jak kdybychom snad byli v ACC.

I tak ve mně pořád jelo, že ta obrana je dneska fakt děravá, že Freddie moc nezachytal a ta šance New Yorku ještě přijde. No výsledek je jasný 6:5 prohra v prodloužení, ale já jsem byl nadšený. Viděl jsem Leafs, hráli skvěle, akorát bez obrany a padlo 11 gólů. Drama až do konce, co víc bych si mohl přát.

Všichni (až na toho Freddieho) mě nadchli. Hunwick naživo vypadal mnohem lépe, než v TV. Marner jasně nejlepší hráč. Je rychlý a neuvěřitelně vidí hru. Nylander, Gardiner, Soshnikov skvělé bruslení. Druhá lajna pitbulů na čele s Austonem paráda.

Je to zážitek na celý život a každému fandovi bych to alespoň jednou přál. Ten tým je vynikající a máme se na co těšit. Doufám, že si tenhle zážitek budu moct ještě jednou zopakovat.

LEAFS FOREVER!!

5 thoughts on “Jak jsem šel v New Yorku na Maple Leafs

  1. závist jak blázen chlape, doufám, že se tam taky někdy podívám… 🙂

  2. Svaťo, to je boží! Hezky jsem si početl 🙂 Také se plánuji jet jednou podívat na pár zápasů. Doufám, že se mi to povede už v příští sezoně.

  3. Super , díky.
    Musí to být naprosto úžasný zážitek,a snad nebyl poslední…

    Nejdřív jsem koukal na fotky a říkám si – ty vole proč si kupoval dres Diona ?? Se zbláznil ne?
    Tak jsem rád,že to byla jen půlka rukávu.
    Udělal jsi dobře,že jsi dres koupil,pasuje to k celý tý akci a dneska by jsi už 4 dny litoval,kdybys ho nevzal.
    Já tam jet tak si musím zablokovat kartu,protože bych přivezl i Sundinovi ponožky.

    No a samozřejmě příště hlaš tyto výlety dopředu,aby jsme Tě mohli trochu využít jako pošťáka 🙂

    Ještě jednou díky za zprostředkování a ať Ti to dlouho zůstane v hlavě.
    M.

  4. Díky za článek, svět je malinkatý a díkybohu otevřený. Ta svoboda prostě se rozhodnout a jet. Asi všichni tady na stránkách závidí a jeli by, a to i na ten Montreal 🙂

  5. Super! Moc ti to přeju. Na moje třicátiny zapomněla i moje tehdejší přítelkyně… je fajn, že si je někdo jiný takhle skvěle užil. =)

    A výběr mezí Ovcí a zápasem Leafs, fakt masakr otázka. =)))

Napsat komentář