S nadsázkou lze říct, že polovina obyvatel Severní Ameriky má irské kořeny a také mnoho sportovních klubů je spojováno s Irskem a irskou kultůrou. Mezi nejznámější patří zcela určitě Boston Celtics z NBA případně univerzitní fotbalový tým z NCAA Notre Dame Fighting Irish. Jenom jeden tým ale přímo ve svém názvu odkazuje na patrona Irska, svatého Patrika. Hokejoví Toronto St. Patricks jako předchůdci Toronto Maple Leafs jsou nedílnou součástí historie celého klubu.
Irské kořeny jsou v historii Toronta velmi silně zakořeněné. A kdy jindy si připomenout kořeny Maple Leafs než v den, kdy svět každoročně zachvátí fenomén v podobě oslav svátku Svatého Patrika.
Od samého počátku své historie bylo Toronto hlavním cílem přistěhovalců do tehdejší provincie Horní Kanada. V 19 století město velmi rychle rostlo. První významnou vlnou přistěhovalců do Toronta byly právě Irové prchající před velkým irským hladomorem. Většinou se jednalo o katolíky. V roce 1851 se populace narozená v Irsku stala největší etnickou skupinou ve městě.
Tehdejší skotská a anglická populace v Torontu přivítala také menší počet protestantských irských přistěhovalců, kteří pocházeli z dnešního Severního Irska. Právě v té době začal v Torontu výrazně sílit vliv Oranžskému řádu, který nakonec získal významný a dlouhodobý vliv na torontskou společnost.
Na konci devatenáctého století byla v Torontu komunální politika silně ovládána irskými protestanty z Oranžského řádu a město začalo být známé jako „Belfast Kanady“. Celé století byl mezi lety 1850 – 1950 téměř každý starosta Toronta členem Oranžského řádu a výročí bitvy u Boyne bylo občanským svátkem.
Pro kontext, výsledkem Bitvy u Boyne ze dne 1. července 1690 poblíž irského města Drogheda u řeky Boyne bylo vítězství Viléma III. Oranžského. Boje probíhaly mezi sesazeným katolickým králem Anglie a Skotska Jakubem II. Stuartem a protenstantem Vilémem III. Oranžským. Dodnes tak protestanti nosí standardy v oranžové barvě. Symbolický význam této bitvy z ní činí jednu z nejznámějších bitev v historii Britských ostrovů a je klíčovou součástí Oranžského řádu, působícího hlavně v Severním Irsku.
Zpátky k hokeji.
Toronto St. Patricks nebyl první hokejový klub ve městě. Od roku 1917 to byli Toronto Arenas. Po dvou letech dal ale manažer Arenas Charlie Querrie dohromady skupinu, která zahrnovala manažery amatérského týmu St. Patricks z ontarijské hokejové asociace aby převzali vlastnictví bankrotujících Toronto Arenas. Noví vlastníci Arenas přejmenovali klub na St. Patricks. Se změnou jména došlo také na změnu klubových barev. Od sezony 1919-20 tak modrobílé barvy a název Arenas vystřídala zelená barva a název St. Patricks. Vzhledem k tehdejší demografii Toronta jako rozvíjející se metropole složené z anglických a irských přistěhovalců bylo pro fanoušky snadné tuto změnu přijmout.
Už ve své druhé sezoně se St. Patricks probojovali do playoff. V první polovině základní části skončili na prvním místě. Ve druhé polovině základní části skončili druzí. V playoff NHL ale St. Patricks vypadli v sérii s Ottawou Senators.
V následující sezoně 1921–22 skončili St. Patricks s 27 body ve 24 zápasech opět na druhém místě v základní části. O tři body za první Ottawou. Do playoff tedy postoupili oba dva první týmy NHL. Série se hrála na dva zápasy a rozhodovalo celkové skóre. První zápas vyhrálo Toronto 5-4. Druhý zápas skončil 0-0 a St. Patricks tak postoupili do Stanley Cupu. V něm se utkali s týmem Vancouver Millionaires, kteří vyhráli Pacific Coast Hockey Association (PCHA). A Toronto St. Pats, které po celou sezonu vedl především Babe Dye po výhře v sérii 3-2 na zápasy získali svůj první a jediný Stanley Cup.
V následujících pěti sezonách až na výjimku v ročníku 1924–25 ale St. Pats do playoff už nepostoupili.
V sezoně 1926–27 uprostřed finančních problémů a fám, že se St. Patricks přesunou do Philadelphie se objevila ikonická postava Conn Smythe, který vytvořil novou vlastnickou skupinu. Klub odkoupil a udržel v Torontu. V únoru 1927 Smythe převzal nad klubem kontrolu a okamžitě, uprostřed sezony, ho přejměnoval na Maple Leafs. Zároveň změnil klubové barvy zpět na modrobílou variantu. A právě tady začíná slavná historie Maple Leafs.
V organizaci Maple Leafs působilo hned několik slavných postav s irskými kořeny. Když se podíváme na seznam hráčů, kteří kdy nastoupili v dresu Maple Leafs tak máte pocit, jako byste četli telefonní seznam z Dublinu – O’Neill, O’Flaherty, O’Byrne, Hannigan, Haggerty, Corrigan, Kelly, Ferguson, Kennedy, Darragh, Maloney, Murphy.
Také samotný Conn Smythe, který se sice sám narodil v Torontu, má irské kořeny. Jeho otec Albert byl irským protestantem pocházející ze severoirského hrabství Antrim. Byl to právě Conn Smythe který v Torontu zavedl dnes velmi známou tradici k poctění hráče. V roce 1934 ještě novotou zářící Maple Leaf Gardens naplněná až po střechu oslavovala trojnásobného člena All-Stars výběru NHL obránce Kinga Clancyho, který v roce 1932 získal s Maple Leafs první Stanley Cup.
Mimochodem výměna Kinga Clancyho patří mezi největší příběhy v historii NHL. Conn Smythe moc toužil získat Kinga Clancyho z Ottawy do Toronta, ale neměl na něj dostatek hotovosti, aby ho mohl koupit. Conn Smythe si ale pořídil velmi levně závodního koně a nechal ho jako outsidera závodit v dostizích. Zároveň si na svého outsidera vsadil a jeho svěřenec závod v kurzu 107 k 1 vyhrál. Conn Smythe tak mohl v roce 1930 zaplatit 35 tisíc dolarů a dva hráče za výměnu Kinga Clancyho z Ottawy do Toronta.
Jednou ze stále viditelných osob je radiový komentátor Joe Bowen. Jeho dědeček Charles z otcovy strany přišel do Kanady z irského hrabství Cork. Když měli Maple Leafs v sezoně 2019-20 odehrát nakonec kvůli Covid-19 odložený zápas s New Jersey tak Joe Bowen plánoval napodobil tradici slavného obránce Maple Leafs Kinga Clancyho a komentovat zápas v zeleném outfitu včetně tradičních vysokých ponožek, čepice a s tradiční vycházkovou holí shillelagh.
„Miluju to. Viděl jsem obrázek jak King nosil takový outfit. Když jsem navštívil irský Limerick, tak mi synové Liam, Derek, Sean a David pořídili opravdovou shillelagh hůl. Škoda, že budeme letos oloupeni vidět dresy St. Pats,“ řekl tehdy Joe Bowen.
Mimochodem Joe Bowen je velký irský patriot. Patří mezi veřejné vlastníky klubu NFL Green Bay Packers a je také velkým fanouškem už zmíněného klub Notre Dame Fighting Irish.
Jedním ze šesti hráčů v historii NHL narozených v Irsku nebo v Severním Irsku je Owen Nolan, který v dresu Toronta odehrál necelé dvě sezony. Po tom, co byl v sezoně 2002-03 vyměněný ze San Jose odehárl 14 zápasů ve kterých zaznamenal 12 bodů za 7 branek a 5 asistencí. V následující sezoně 2003-04 Nolan odehrál 65 zápasů ve kterých vstřelil 19 branek, zaznamenal 29 asistencí a připsal si celkem 48 bodů. Z ostatních irských rodáků v NHL (Sid Finney, Bobby Kirk, Jim McFadden, Sammy McManus and Jack Riley) už nikdo za Maple Leafs nehrál.
Také současný president Toronta Maple Leafs Brendan Shanahan má irské kořeny. Oba jeho rodiče byli irskými přistěhovalci. Otec Donal pocházel z hrabství Cork zatímco matka Brendana, Rosaleen se narodila přímo v Belfastu. Samotný Brendan Shanahan byl jednou hlavním maršálem během průvodu na svátek Svatého Patricka v Torontu. Dříve si dokonce pohrával s myšlenkou složit z hráčů irského původu tým, který by mohl hrát na světovém šampionátu v hokeji.
V obraně současného týmu Maple Leafs září Morgan Rielly. Zkušený obránce často čelí dotazům vzhledem ke svému původu na neobvykle transponované „i“ a „e“ v jeho příjmení. Většina irským příjemní má tvar Reilly. Samotný Morgan říká, že to byla chyba celníků, kteří špatně zapsali příjmení do formuláře, když jeho rodina přicestovala do Kanady před mnoha desetiletími. Ve škole potom Morgan vypracoval projekt o svých irských předcích.
„Imigrační to prostě zpackali,“ řekl Morgan Rielly.
Dva muži s irskými kořeny mají v srdcích fanoušků obzvlášť výjimečné místo. Nikdy nezapomeneme na hráče, kouče a Generálního manažera Pata Quinna a také na kouče Pata Burnse.
Dědeček Pata Quinna byl obchodníkem, který žil a pracoval v severoirském hrabství Down a také v hrabství Armagh jižně od Belfastu. V těžkých ekonomických časech přivedl svou rodinu nejprve do Liverpoolu a kolem roku 1908 do Hamiltonu v Ontariu. Zajímavostí je, že maminka Pata Quinna se za svobodna jmenovala Ireland ačkoliv na její straně nebyla žádná irská krev.
Pat Burns získal za sezonu 1992-93 s Maple Leafs Jack Adams Trophy. Pod jeho vedením měli Maple Leafs v sezonách 1993 a 1994 asi největší šance na zisk Stanley Cupu od roku 1967. Dědeček Pata Burnse, Percival, pocházel z Carrickfergus, pobřežního města v Antrimu o kterém zpíval ve své písni britský zpěvák, písničkář a básník Van Morrison.
Irské kořeny má teké bývalý GM Brian Burke:
„Rodina mé maminky pochází z hrabství Roscommon, mého táty zase z hrabství Mayo,“ řekl bývalý generální manažer v jednom ze svých rozhovorů. „Můj pradědeček vystoupil z lodi a přihlásil se do armády Unie.“
Irské kořeny má také bývalý kouč Mike Babcock, který na počest svého irské dědečka Johna McCarthyho nosí 17. března zelené kravaty.
Také Dave Keon, který byl fanoušky zvolený největší legendou Maple Leafs je irem z otcovy strany. Jeho rodina pochází z irského hrabství Sligo.
Velké postavy s irskými kořeny provází celou historii Maple Leafs a klub je založený na jejich práci a jejich odkaz bude navždy součástí klubové DNA.
Irské kořeny jsou znát také během zápasů v současnosti. Varhaník ve Scotiabank Aréně Jimmy Holmstrom tradičně během zápasu odehraje jednu nebo dvě tradičné irské písně. O druhé přestávce potom nesmí chybět týmové video začínající slovy Kinga Clancyho.
„Leafs se zase stanou šampiony.“
